Změny ve zdanění majetkových účastí od 1. ledna 2025

Znalecký posudek jako nástroj optimalizace základu daně

Od 1. ledna 2025 se mění pravidla týkající se zdanění příjmů z prodeje majetkových účastí – tedy podílů ve společnostech a cenných papírů (např. akcií). Jde o významnou úpravu, která ovlivní řadu investorů a vlastníků firem.

Jak to fungovalo dosud?

Pro fyzické osoby platilo, že příjem z prodeje podílu nebo akcií byl od daně osvobozený, pokud byly splněny časové testy:

• u podílů ve společnostech s ručením omezeným 5 let;
• u cenných papírů (včetně akcií) 3 roky.

Osvobození přitom nebylo limitováno výši příjmu.

Novela zákona o daních z příjmu zavedla roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy z prodeje podílů a cenných papírů.  

• Pokud příjem z prodeje daném roce tento limit nepřesáhne, zůstane osvobozen.
• Částka nad 40 milionů Kč již bude již bude podléhat dani z příjmů.

Doba držby (5 let u podílů, 3 roky u cenných papírů) se nemění, avšak neomezené osvobození končí.

Novinka: znalecký posudek k 31.12.2024

Zákon nově umožňuje využít znalecký posudek ke stanovení tržní hodnoty podílu nebo akcií k datu 31.12.2024. Tato hodnota pak slouží jako základ pro výpočet poměrně uplatnitelných daňově uznatelných nákladů.  

Shrnutí:

Od 1.1. 2025 skončilo neomezené osvobození příjmů z dlouhodobě držených podílů a akcií. Zavádí se strop 40 milionů Kč ročně.

Pro vlastníky účastí je proto zásadní:

• Vyhodnotit daňové dopady
• Zvážit využití znaleckého ocenění k 31.12.2024.

Účetní vs. tržní hodnota

Proč čísla z rozvahy neříkají o podniku vše

V oblasti oceňování podniků se nejčastěji setkáte se dvěma kategoriemi hodnot: účetní a tržní. I když obě vyjadřují hodnotu podniku, jejich význam a způsob výpočtu se zásadně liší.

Účetní hodnota podniku (book value)

• představuje hodnotu podniku vypočítanou jako rozdíl mezi celkovými aktivy a závazky, tedy hodnotu vlastního kapitálu, jak je uvedený v rozvaze.
• Vychází z historických pořizovacích cen majetku, upravených o odpisy (typicky u dlouhodobého majetku, jako jsou budovy, stroje nebo zařízení) a opravné položky (např. u pohledávek nebo zásob). 
• Na straně pasiv může zahrnovat rezervy, tj. očekávané závazky na krytí budoucích rizik.

Účetní rozvahu společnost sestavuje v souladu s účetními pravidly a principem opatrnosti.

 Tržní hodnota (market value)

• dle definice International Valuation Standards: odhadovaná částka, za kterou by měl být podnik k datu ocenění směněný, po řádném marketingu, mezi ochotným a nezávislým kupujícím a prodávajícím, kteří by jednali informovaně a bez nátlaku.
• Na rozdíl od účetní hodnoty zohledňuje nejen hodnotu aktiv podniku, ale i jeho nehmotná aktiva, jako jsou značka, reputace, know-how nebo zákaznická základna, a také očekávání budoucích výnosů i rizik.

Shrnutí

Z uvedených důvodu se může tržní hodnota od účetní významně lišit – někdy být výrazně vyšší, jindy nižší, v závislosti na aktuálních tržních podmínkách, konkurenční pozici, finančním zdraví a potenciálu podniku.

Oceňování pohledávek

Jak a proč se určuje hodnota pohledávek a které faktory ji ovlivňují

Nejčastější důvody ocenění pohledávek v praxi

• Převody pohledávek mezi spřízněnými nebo propojenými osobami
• Zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, pokud jde o pohledávku
• Soudní spory o hodnotu pohledávky
• Financování a prodej portfolií
• Fúze a akvizice (due diligence)
• Strategické rozhodování vlastníka, zda pohledávku postoupit nebo si ji ponechat
• Insolvenční a exekuční řízení u sporných pohledávek

Jaký oceňovací přístup použít?

Povinností znalce je používat obecně uznávané postupy a standardy. Jejich základní rámec definují Mezinárodní oceňovací standardy (International Valuation Standards, IVS), podle kterých se u pohledávek uplatňují následující oceňovací přístupy:   

• Výnosový (income approach)

• • Teoreticky nejsprávnější a zároveň nejpoužívanější v praxi.
  • Pohledávka se oceňuje na základě očekávaných budoucích peněžních toků, které se převádí na současnou hodnotu pomocí diskontní míry odrážející riziko nesplácení.

• Porovnávací (market approach)

• • Má omezenou použitelnost, protože jedinečnost pohledávek obvykle znemožňuje najít srovnatelné transakce.
  • Pokud jsou k dispozici relevantních data, lze je použít jako benchmark pro ocenění portfolií.

• Nákladový (cost approach)

• • U pohledávek méně běžný a doplňkový.
  • Aproximace tržní hodnoty z nominální hodnoty.

Faktory rozhodující o tržní hodnotě pohledávky

Pohledávka je právním nárokem věřitele požadovat plnění po dlužníkovi z důvodu jeho povinnosti splnit závazek. Nominální hodnota pohledávky v účetnictví se ale často liší od její tržní hodnoty. Mezi hlavní faktory ovlivňující tržní hodnotu patří:     

• Právní rizika spojená s kvalitou a kompletností dokumentace
• Zajišťovací instrumenty (zástava, ručení apod.)
• Platební historie dlužníka
• Bonita dlužníka včetně výsledků analýzy makroekonomické situace a konkurenčního prostředí, finanční analýzy a prognózy budoucího fungování    
• Délka zbývající splatnosti pohledávky

Shrnutí

Ocenění pohledávky je důležité nejen v případech, kdy je vyžadováno zákonem. Kvalitní a obhajitelný znalecký posudek představuje nástroj pro kvalifikované rozhodování při transakčních projektech a poskytuje oporu v soudních sporech či insolvenčních řízeních.