O mně
Od ukončení inženýrského ekonomického studia působím ve firemní oblasti více než 25 let. Znaleckou činnost vykonávám od roku 2016, kdy jsem byla předsedou Krajského soudu v Plzni jmenovaná soudním znalcem.
Při stanovování hodnoty obchodních závodů a pohledávek používám aktuální a obecně uznávané metody, vycházející především ze studia znalectví absolvovaného na Institutu oceňování majetku Vysoké školy ekonomické v Praze.
V roce 2022 jsem úspěšně prošla procesem přelicencování soudních znalců podle nového zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a složila znalecký slib do rukou ministra spravedlnosti. Současně disponuji živnostenským oprávněním pro oceňování věcí nemovitých, obchodního závodu a finančního majetku.
Jsem zapsaná v seznamu znalců (seznat.justice.cz) vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR pro obor Ekonomika, odvětví Oceňování obchodních závodů, a pro obor Ekonomika, odvětví Oceňování movitých věcí nehmotných, specializaci Určování hodnoty pohledávek.
BLOG O OCEŇOVÁNÍ
Aktuality a články pro lepší orientaci ve světě hodnot
Odštěpení podle zákona o přeměnách
Co a jak znalec při odštěpení oceňuje?
20.5.2026
Odštěpení představuje dle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, formu rozdělení, při které rozdělovaná společnost nezaniká. Část jejího jmění, včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přechází na jednu nebo více nástupnických společností, a to na již existující nebo nově vznikající. Jměním se rozumí souhrn majetku a závazků.
Společnosti realizují odštěpení například z důvodů:
- oddělení nemovitého majetku od provozní části firmy,
- vytvoření holdingové struktury a segmentace různých druhů činností,
- přípravy pro vstup investora do části podnikání.
Odštěpovanou část svého jmění je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit posudkem znalce. V praxi jsem se setkala s případy, kdy společnosti, odštěpující převážně pozemky a stavby, oslovily pouze znalce se specializací na oceňování nemovitého majetku. Předmětem ocenění je ale jmění, tedy celek majetku a závazků. Posudek proto vyžaduje odbornost v oblasti oceňování obchodních závodů.
Náležitosti posudku znalce
Obecně musí posudek vždy splňovat náležitosti stanovené zákonem o znalcích č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a jeho prováděcími vyhláškami. V případě odštěpení musí posudek rovněž obsahovat náležitosti vymezené zákonem o přeměnách, zejména:
- popis části jmění přecházející z rozdělované společnosti na nástupnickou společnost,
- použité způsoby ocenění,
- částku, na kterou se odštěpovaná část jmění oceňuje,
- při odštěpení se vznikem nové společnosti také vyjádření, zda tato částka odpovídá alespoň součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti.
Jaké přístupy a metody se při ocenění odštěpované části jmění používají
Z praxe potvrzuji, že notáři při zápisu přeměny do obchodního rejstříku dle výkladu platného zákona vyžadují, aby posudek obsahoval alespoň dvě metody ocenění.
Pro stanovení hodnoty jmění lze uplatnit tři základní oceňovací přístupy – výnosový, majetkový a tržního porovnání.
Výnosové metody (zejména metody kapitalizovaných čistých výnosů, diskontovaných peněžních toků, ekonomické přidané hodnoty) odvozují hodnotu jmění z očekávaných budoucích výnosů nebo peněžních toků.
Majetkovým přístupem se hodnota jmění stanovuje jako rozdíl mezi součty individuálně oceněných složek majetku a individuálně oceněných závazků. Do skupiny metod majetkového přístupu patří zejména metody substanční hodnoty, účetní hodnoty a ocenění na principu tržních hodnot.
Přístup tržního porovnání zahrnuje metody srovnatelných transakcí, srovnatelných subjektů a případně metodu odvětvových multiplikátorů.
Jaké podklady jsou potřebné pro ocenění odštěpované části jmění
Při zpracování posudku znalec vychází z následujících podkladů:
- návrh projektu přeměny, případně alespoň popis zamýšleného odštěpení,
- konečná účetní závěrka rozdělované společnosti sestavená ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny,
- specifikace majetku a závazků přecházejících na nástupnickou společnost, a majetku a závazků, které v rozdělované společnosti zůstávají,
- oddělené účetnictví vztahující se k odštěpované části jmění, pokud bylo historicky vedeno.
Proč zákon vyžaduje znalecký posudek
V praxi jsem se setkala s otázkou, proč jsou nutné znalecké posudky v době, kdy lze novou společnost založit s korunovým základním kapitálem.
Ano, u většiny případů by znalec mohl potvrdit, že odštěpovaná část jmění má hodnotu vyšší než jedna koruna. Znalecký posudek stanovenou hodnotou jmění limituje výši základního kapitálu nástupnické společnosti. Existují situace, kdy má společnost možnost založit kapitálově silnější nástupnickou společnost. Například využitím rezerv vzniklých účetními odpisy majetku, který má stále významnou tržní hodnotu.
Shrnutí
Znalecký posudek na ocenění jmění musí být v souladu nejen s aktuální metodikou oceňování a zákonem o znalcích, ale i s požadavky zákona o přeměnách. Transparentní a odůvodněné ocenění je předpokladem úspěšné realizace přeměny a jejího zápisu do obchodního rejstříku.
Znalecká zpráva při přeměnách společností a družstev
Odborné přezkoumání projektů fúzí a rozdělení
29.3.2026
Podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev („ZOP“), je znalecká zpráva znaleckým posudkem. Zpracovává ji znalec zapsaný v seznamu znalců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Znalce vybírají společnosti či družstva zúčastněné na přeměně. Znalce již nejmenuje soud, jak tomu bylo do července 2024.
Co je znalecká zpráva
Znalecká zpráva představuje nezávislé odborné přezkoumání projektu přeměny.
Znalec se ve zprávě vyjadřuje zejména k tomu:
- zda je výměnný poměr akcií nebo podílů s případnými doplatky vhodný a odůvodněný,
- jaké metody byly při jeho stanovení použité,
- zda jsou tyto metody pro daný případ přiměřené.
Kdy se znalecká zpráva zpracovává
Znalecká zpráva je zpravidla potřebná u fúzí (sloučením a splynutím), rozdělení (rozštěpením a odštěpením) a při převodu jmění na společníka. Výjimkou jsou zejména případy, kdy se všichni společníci zúčastněných společností vzdali práva na přezkum projektu přeměny nebo jde o fúzi mateřské společnosti s její 100 % dceřinou společností či dochází k rozdělení vyčleněním.
Znalecká zpráva vs. znalecký posudek na ocenění jmění
ZOP vymezuje vedle institutu znalecké zprávy také institut znaleckého posudku na ocenění jmění. Tyto dva výstupy mají v procesu přeměny odlišný význam.
Znalecká zpráva přezkoumává a verifikuje projekt příslušné přeměny.
Znalecký posudek na ocenění jmění stanovuje hodnotu jmění, a to použitím obecně uznávaných metod odpovídajících účelu ocenění. V procesu přeměn se uplatňuje především:
- při fúzi sloučením (oceňuje se jmění zanikající společnosti, pokud dochází ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti),
- při fúzi splynutím (oceňuje se jmění každé zúčastněné společnosti),
- při rozdělení (stanovuje se hodnota převáděné části jmění).
Ocenění jmění podle posudku znalce je rovněž východiskem pro uplatnění práva na dorovnání při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
Doporučení praxe
Pro hladký průběh přeměny je zásadní včasné zapojení znalce, kvalita vstupních podkladů a transparentně odůvodněný výměnný poměr stanovený s využitím obvyklých metod.
Shrnutí
Znalecká zpráva podle ZOP představuje přezkumný nástroj, který slouží k ověření vhodnosti a přiměřenosti ekonomických parametrů projektů přeměn. Je dokumentem, který nezávislým a odborným pohledem potvrzuje transparentnost a férovost nastavení procesů přeměn. Má povahu znaleckého posudku a její zpracování náleží znalci zapsanému v seznamu znalců.
Znalecký posudek při přechodu z OSVČ na s.r.o.
Ocenění obchodního závodu OSVČ jako funkčního celku
30.11.2025
Znalecký posudek na ocenění obchodního závodu je potřeba v okamžiku, kdy se podnikatel – fyzická osoba (OSVČ) rozhodne vložit svůj obchodní závod do společnosti s ručením omezeným, a to buď jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu, nebo formou příplatku mimo základní kapitál.
Co se při ocenění skutečně zkoumá
V praxi se setkávám s přesvědčením, že hodnota závodu OSVČ je dána pouhým součtem majetku, např. 2 aut a nábytku v kanceláři. Taková představa však u fungujícího podnikání nemusí odpovídat realitě.
Hodnota zavedeného závodu (např. advokátní či lékařské praxe, projektové kanceláře, řemeslné, dopravní či obchodní činnosti) se odvíjí od toho, jaké peněžní toky generuje a zda je schopen ve své činnosti dlouhodobě pokračovat. Znalec proto posuzuje i závod OSVČ jako funkční celek, nikoliv jen jako seznam položek.
Podle oceňovacích standardů se využívají tři oceňovací přístupy:
- majetkový - přecenění hodnoty jednotlivých položek aktiv a závazků,
- výnosový - odhad současné hodnoty budoucích výnosů,
- tržního porovnání, pokud existují srovnatelné transakce či závody.
U fungujících OSVČ je výnosový přístup často považovaný za primární, protože zachycuje to, z čeho vychází jeho reálná ekonomická hodnota: budoucí výnosový potenciál.
Proč nestačí sečíst „věci“
Majetkové položky evidované v účetnictví jsou jen částí hodnoty obchodního závodu. Řada nehmotných prvků není v účetnictví zachycena, přesto významně ovlivňuje tržní hodnotu. K tomuto nehmotnému majetku patří například:
- know-how
- vztahy se zákazníky a zákaznická základna
- podnikatelská pověst a dobré jméno
- organizační struktura a pracovní procesy.
Shrnutí
Ocenění při přechodu z OSVČ na s.r.o. není inventura majetku, ale komplexní ekonomické posouzení obchodního závodu a jeho budoucího potenciálu. Stanovená hodnota závodu neodráží pouhý výčet přeceněných aktiv a závazků. Zpravidla vychází z hodnoty očekávaných budoucích výnosů a zahrnuje také nehmotný majetek, který tvoří součást podnikání.
Změny ve zdanění majetkových účastí od 1. ledna 2025
Znalecký posudek jako nástroj optimalizace základu daně
Aktualizace k roku 2026:
Od 1.1.2026 byl zrušen roční limit 40 mil. Kč pro daňové osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů, který byl zaveden pro rok 2025. Opět tak platí původní režim, kdy příjem z převodu podílu nebo cenného papíru je zcela osvobozen, pokud je splněn časový test (5 let u podílů v obchodní korporaci, 3 roky u cenných papírů).
Znalecký posudek je relevantní v případech, kdy jsou majetkové účasti nabyty bezúplatně (dědictvím či darem) a prodávají se dříve než po splnění časového testu.
25.8.2025
Od 1. ledna 2025 se mění pravidla týkající se zdanění příjmů z prodeje majetkových účastí - tedy podílů a cenných papírů. Jde o významnou úpravu, která ovlivní řadu investorů a vlastníků firem.
Jak to fungovalo dosud?
- u podílů v obchodních korporacích 5 let;
- u cenných papírů 3 roky.
Osvobození přitom nebylo limitováno výši příjmu.
Co se změnilo od 1. ledna 2025?
Novela zákona o daních z příjmu zavedla roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy z prodeje podílů a cenných papírů.
- Pokud příjem z prodeje daném roce tento limit nepřesáhne, zůstane osvobozen.
- Částka nad 40 milionů Kč již bude již bude podléhat dani z příjmů.
Doba držby (5 let u podílů, 3 roky u cenných papírů) se nemění, avšak neomezené osvobození končí.
Znalecký posudek k 31.12.2024
Zákon nově umožňuje využít znalecký posudek ke stanovení tržní hodnoty podílů nebo cenných papírů k datu 31.12.2024. Tato hodnota pak slouží jako základ pro výpočet poměrně uplatnitelných daňově uznatelných nákladů.
Účetní vs. tržní hodnota
Proč čísla z rozvahy neříkají o podniku vše
18.8.2025
V oblasti oceňování podniků se nejčastěji setkáte se dvěma kategoriemi hodnot: účetní a tržní. I když obě vyjadřují hodnotu podniku, jejich význam a způsob výpočtu se zásadně liší.
Účetní hodnota podniku (book value)
- Představuje hodnotu podniku vypočítanou jako rozdíl mezi celkovými aktivy a závazky, tedy hodnotu vlastního kapitálu, jak je uvedený v rozvaze.
- Vychází z historických pořizovacích cen majetku, upravených o odpisy (typicky u dlouhodobého majetku, jako jsou budovy, stroje nebo zařízení) a opravné položky (např. u pohledávek nebo zásob).
Účetní rozvahu společnost sestavuje v souladu s účetními pravidly a principem opatrnosti.
Tržní hodnota (market value)
- Její definice dle International Valuation Standards: odhadovaná částka, za kterou by měl být podnik k datu ocenění směněný, po řádném marketingu, mezi ochotným a nezávislým kupujícím a prodávajícím, kteří by jednali informovaně a bez nátlaku.
- Na rozdíl od účetní hodnoty zohledňuje nejen hodnotu aktiv podniku, ale i jeho nehmotná aktiva, jako jsou značka, reputace, know-how nebo zákaznická základna, a také očekávání budoucích výnosů i rizik.
Shrnutí
Tržní hodnota obchodního závodu se může od jeho účetní hodnoty lišit - někdy být výrazně vyšší, jindy nižší, a to v závislosti na aktuálních tržních podmínkách, konkurenční pozici, finančním zdraví a potenciálu podniku.
Oceňování pohledávek
Jak se určuje hodnota pohledávek a které faktory ji ovlivňují
10.8.2025
Povinností znalce je používat obecně uznávané postupy a standardy. Jejich základní rámec definují Mezinárodní oceňovací standardy (International Valuation Standards, IVS), podle kterých se u pohledávek uplatňují následující oceňovací přístupy:
- Výnosový (income approach)
-
- Teoreticky nejsprávnější a zároveň nejpoužívanější v praxi.
- Pohledávka se oceňuje na základě očekávaných budoucích peněžních toků, které se převádí na současnou hodnotu pomocí diskontní míry odrážející riziko nesplácení.
- Teoreticky nejsprávnější a zároveň nejpoužívanější v praxi.
- Porovnávací (market approach)
-
- Má omezenou použitelnost, protože jedinečnost pohledávek obvykle znemožňuje najít srovnatelné transakce.
- Pokud jsou k dispozici relevantních data o pohledávkách, lze je použít jako benchmark pro ocenění portfolií.
- Má omezenou použitelnost, protože jedinečnost pohledávek obvykle znemožňuje najít srovnatelné transakce.
- Nákladový (cost approach)
-
- U pohledávek méně běžný a doplňkový.
- Pro výpočet se využívá aproximace tržní hodnoty z nominální hodnoty.
- U pohledávek méně běžný a doplňkový.
Faktory rozhodující o tržní hodnotě pohledávky
Pohledávka je právním nárokem věřitele požadovat plnění po dlužníkovi z důvodu jeho povinnosti splnit závazek. Nominální hodnota pohledávky v účetnictví se ale často liší od její tržní hodnoty. Mezi hlavní faktory ovlivňující tržní hodnotu patří:
- Právní rizika spojená s kvalitou a kompletností dokumentace
- Zajišťovací instrumenty (zástava, ručení apod.)
- Platební historie dlužníka
- Bonita dlužníka, u firemního dlužníka včetně výsledků analýzy makroekonomické situace a konkurenčního prostředí, finanční analýzy a prognózy budoucího fungování
- Délka zbývající splatnosti pohledávky
Shrnutí
Ocenění pohledávky lze využít nejen v případech, kdy je vyžadováno zákonem. Kvalitní a obhajitelný znalecký posudek představuje nástroj pro rozhodování při transakčních projektech, v soudních sporech či insolvenčních řízeních.